Zkouška chovnosti Brenneke

(ZCHB)

 

Vzhledem k tomu, že povaha stafordšírského bulteriéra je jedním z nejdůležitějších a nejpreferovanějších atributů tohoto plemena, rozhodli jsme se u zvířat, která jsou využívany v našem chovu, tento aspekt prověřovat. K tomuto účelu, byla roku 2014, ve spolupráci s m.s. Vladimírem Nedvědem a instruktory výcviku, Leošem Vycpálkem a Helenou Káhnovou, sestavena tato zkouška, která plně zohledňuje požadovanou povahu Stafordšírského bulteriéra.  

 

Každý pes je osobitá individualita a to co do zevnějšku (exteriéru), tak i co do povahy (letory). Znaky exteriéru jsou dány zčásti měřitelnými parametry, zčásti parametry hodnotitelných estetickým cítěním. Povaha je však vlastnost, v širším slova smyslu, živé hmoty, exaktně zcela neměřitelná. Nicméně pro chov vyžadujeme, aby jedinec vykazoval ne-li výborné, pak alespoň dobré povahové vlastnosti, při vědomí vysokého procenta dědivosti této neměřitelné vlastnosti. Dlouholetým problémem je co nejpřesněji odhadnout, ohodnotit, zaznamenat a v co nejsrozumitelnější zkratce veřejnosti sdělit, o jakého psa se z hlediska vyšší nervové činnosti jedná.  Jaký tedy vlastně je co do povahových vlastností, jak se v určených standardních situacích pravděpodobně zachová a jaký je tudíž, předpoklad přenosu povahových dědičných informací na případné potomky. Pokud se shodneme, že „povaha“, tak jak ji chápeme při posuzování psa při uvádění do chovu, je reakcí zvířete na vnější prostředí, pak jsme schopni formulovat dohodnuté vzorce chování v určitých životních situacích, porovnávat je se skutečným chováním posuzovaného jedince a zařadit jedince do konkrétní skupiny. K tomuto nám slouží právě zkouška chovnosti.

 

V povaze Stafordšírkého bulteriéra jsou spojeny vlastnosti, které požaduje standard, ten uvádí, že: "Je známý svou bezmeznou odvahou a houževnatostí. Vysoce inteligentní a velmi laskavý zejména k dětem. Povahou je statečný, nebojácný a naprosto spolehlivý pes." Aby měl pes takovou povahu, je potřeba spojit vyrovnané nervové založení se sebevědomou povahou. Posouzení povahy na zkoušce chovnosti se proto skládá ze dvou částí, a to posouzení povahy ve vztahu k člověku, který psa neohrožuje a potom posouzení povahy při vypjaté situaci, kdy je pes vystaven střelbě a vzápětí prověřen přímým kontaktem s cizím člověkem.

 

Zatímco při zkoušce z výkonu, např. ZVV 1,  je každý cvik hodnocen bodově bez ohledu na příslušnost plemene, při hodnocení povahy na Zkoušce chovnosti je chování stafbula posuzováno dle charakteristiky stafbula vyjádřené ve Standardu, nejde tudíž o žádné výkony, ale o typické projevy chování, příznačné pro plemeno. Proto je stanovena komise -  rozhodčí pro povahy ČKS a poradce chovu Brenneke.

Každý hodnocený jedinec je hodnocen od vstupu před komisi. Představuje se jak svým projevem, sebevědomím, jistotou při vážení:

 

při měření:

 

ukázce chrupu:

u psů kontrolou varlat, ovladatelnosti a temperamentem při předvádění psa v pohybu: 

V další části hodnocení povah jsou nároky na psa vyšší, již méně v dané chvíli ovlivněné psovodem, ale prokazatelnější jak v genetickém základu, tak i v jeho získaných zkušenostech, respektive co vše mu bylo dosud umožněno poznat. Účast na kynolog. cvičištích, socializce, některé cviky poslušnosti, střelba atd. sice výrazně ovlivňují vše, co požadujeme v další části testů, avšak ne plně.

Například uvázání u kolíků na úvaz a následný odchod psovoda do úkrytu je zkouškou skutečného sebevědomí psa či feny. Přílišné fixování na blízkou osobu - psovoda, který ho náhle opouští, nebo samotný úvaz na kterém je pes uvázán, procházející cizí osoba (figurant), která náhle změní směr chůze na psa, včetně střelby z předepsané vzdálenosti jsou prověrkou nervové soustavy psa. Společné hodnocení komise musí respektovat požadovaný charakter Stafordšírského bulteriéra

 

Chci zdůraznit, že pokud měl náš stafbul dostatek možností, od štěněte do své dospělosti získat dostatek poznání obdobných situací jako v testech o povaze stafbula na Zkoušce chovnosti, tak zcela bez problémů a zaváhání ji úspěšně absolvuje. Na zkoušce chovnosti se zúročí v pozitivním i negativním smyslu vše, co bylo hodnocenému jedinci věnováno. A to jak z pohledu genetického základu po předcích, tak ovlivněním v prostředí, které mu pomáhalo dotvářet povahu, čili jeho charakteristické projevy.

 

Prováděcí pokyny ke zkoušce chovnosti Brenneke

 

1. Komise přivítá psovoda podáním ruky a zkontroluje číslo čipu předváděného jedince, u tetovaného jedince číslo tetování, provede zkušební kontrolu chrupu, u psů varlat a provede zkušební měření KV a zkušební vážení psa.  

2. Na pokyn komise upoutá psovod psa opatřeného nestahovacím obojkem (dobře přiléhajícím) u kolíku na 2 - 3 m dlouhý úvazek (na konci u kolíku opatřený pružinou nebo silnou gumou) a odejde do úkrytu nejméně 25 m vzdáleného. Pomocník z určeného stanoviště (vzdálenost je daná druhem použité zbraně, ale nesmí být menší než 20 m) na pokyn komise 1x vystřelí. Projeví-li pes výrazný strach (útěková reakce) ze střelby, je hodnocen, jako NESPLNIL a v ZCHB dále nepokračuje.

3. Na pokyn komise figurant prochází normálním tempem kolem psa ve vzdálenosti 1 m od okraje hranice dosahu poutacího řetězu, aniž by psa na sebe jakkoli upozorňoval (osa postupu je kolmá na osu odchodu psovoda do úkrytu).

4. Ve vzdálenosti 15 m od kolíku se figurant otáčí a přichází přímo k přezkušovanému psovi, s rozpřaženýma rukama a hlasitým slovním projevem. Toto ukončuje kleknutím si před psa a pohlazením psa.

Na pokyn komise se psovod vrací pro psa a vrací se s ním ke komisi.

5. Komise provede vyhodnocení jedince a zápis o výsledku do výkonnostního a výstavního průkazu psa/feny.

6. Výsledek se zapíše: SPLNIL „5“, popř. NESPLNIL „2“. Body 1, 2, 3, 8 a 9 Zkoušku chovnosti Brenneke nesplní, body 4 -7 Zkoušku chovnosti Brenneke splní.

 

Hodnocení povahy při zkoušce chovnosti

 

1- neovladatelně bázlivý, kousavý, vyhýbá se jakémukoliv kontaktu s cizí osobou, bojí se střelby.

2 - výrazně plachý, při střelbě bázlivý, projevy strachu před osobou, která psa neohrožuje. Při přímém příchodu figuranta se snaží o únik. Bojí se vážení, měření, prohlídky chrupu s náznaky kousavosti vůči posuzovateli i majiteli.

3 - nejistý před osobu, která psa neohrožuje, při střelbě nejistý. Před přímým příchodem figuranta uhýbá s projevy strachu.  Nejistý při vážení, měření a prohlídce chrupu.

4 - na úvazu neklidný, silné zvukové projevy, snaží se místo opustit, kouše vodítko bez projevu strachu, při střelbě pozorný. Při přímém příchodu figuranta výrazně reaguje snahou o vynucení si pohlazení a pokračuje v tom i po ukončení a následném odchodu figuranta. Při vážení, měření a prohlídce chrupu výrazně neklidný. (nezaměňovat s nevychovaností)

5 -nereaguje na osobu, která psa neohrožuje ani před ní neprojevuje strach, popř. pes sebevědomě vyštěkává figuranta, při střelbě nebojácný. Proti figurantovi, který ke psu přichází, reaguje klidně a přátelsky, popř. se projevuje sebevědomě a štěká, po skončení hlazení figuranta dále neobtěžuje. Při vážení, měření a prohlídce chrupu neprojevuje a vyzařuje z něj přátelskost a vyrovnanost.

6 -nereaguje na osobu, která prochází, ani před ní neprojevuje strach, při střelbě nebojácný. Proti figurantovi, který ke psu přichází, reaguje klidně a přátelsky, po skončení hlazení figuranta dále neobtěžuje. Při vážení, měření a prohlídce chrupu neprojevuje a vyzařuje z něj přátelskost a vyrovnanost. Rozdíl oproti 5 je v submisivnějším chování vůči figurantovi i komisi.

7 -pasivně nedůvěřivý k figurantovi, který prochází, lhostejný ke střelbě. Před figurantem, který přichází, uhýbá bez projevů strachu, ve snaze vyhnout se střetu i pohlazení. Při vážení, měření a prohlídce chrupu nejistý, ale ovladatelný.

8 - netečný nebo nedůvěřivý vůči figurantovi, který prochází. Na příchod figuranta reaguje pasivně -couvá, ale po skončení neutíká, nejistý při střelbě. Při vážení, měření a prohlídce chrupu plachý, ale není kousavý. Malá ovladatelnost.

9 - zcela netečný, bez náznaku jakékoliv reakce, pes během zkoušky spí.

 

 

                                                    

 

                                                                                                             

 

 

 

                                                                                                              Zpracoval: Martin Říha